Původ českých příjmení

    Naše jména, která dnes známe jako příjmení, vznikala postupně v průběhu několika století, přibližně od 14. do 18. a to nejprve u šlechty, pak u měšťanů a svobodných sedláků. Po rozmanitých nábězích byla dědičnost a neměnnost příjmení uzákoněna teprve roku 1780 a tehdy také dostali svá příjmení i bezzemci a čeleď, pokud je dosud ještě neměli. Jinak však byla příjmení vžita většinou od počátku 16.století. Faktorem, který nelze zanedbat, je komolení jmen, dané neporozuměním jejich etymologii, někdy jejich umělé zušlechťování i nestálost grafické podoby jazyka, přeslechnutí a špatné čtení.
   (Dobromila Moldanová: „Naše příjmení “)

    Příjmení lat. cognomen - jméno rodinné, jež se přidává k vlastnímu jménu osobnímu ( u křesťanů ku jménu křestnímu ) jakožto bližší označení osoby a jest v rodině dědičným. Původně asi stačilo jedno jméno osobní, avšak později, když se vyskytlo více osob téhož jména a bylo potřebí rozeznávati je, dávána jim příjmení a to jednak podle otce nebo matky (tzv. patronymika), jednak podle nejrozmanitějších okolností, např. podle vlastností tělesných i duševních, návyků, zaměstnání, bydliště, původu, podle předmětů živých i neživých, někdy i podle toho, jaké kdo měl pořekadlo, ap. ...
    V západní Evropě příjmení začala vznikati v 10. století, nejdříve ve Francii, zvláště v Normandii, odkudž zvyk ten dostal se do Anglie a do Skotska. V Německu vznikala příjmení ve 13.století, ale bývala nahodilá, nepevná a ani v polovině 15.století nebyla ještě dědičnými. Podobně bývalo i v Čechách a ostatních zemích střední Evropy. Nejobyčejnější původ příjmení zajisté bylo přezdívání. Lidé tak začali říkat některé osobě a ta chtíc nechtíc jméno konečně ujímala. Proto ještě dlouho po době husitské mezi jméno křestní a mezi jméno ledajak nabyté  vkládalo se slovo „řečený“. Nejstarobylejšího původu jsou příjmení povstalá z jmen křestních, např. Jan Jakubův, jsou to vlastně patronymika. ...
   (Ottův slovník naučný díl XX. str. 684-685)

 Základní skupiny příjmení:

  1. vzniklá z rodných a křestních, tj. osobních jmen,
  2. vzniklá z místních jmen,
  3. zniklá z apelativ, tj. podstatných jmen, přídavných jmen, sloves, příslovcí, částic a citoslovací obecného významu (odráží v celé šíři svět, v němž se naši předkové pohybovali, jejich život rodinný i společenský, přírodu, která je obklopovala, svět práce stejně jako sféru intimní),
  4. vzniklá ze slov cizího původu,


Převzato z  http://sweb.cz/martinara/puvod.html

Původ některých příjmení

JMÉNO PŮVOD
Bárta z OJ Bartoloměj = oráč
Bečvář řemeslník vyrábějící bečky, bednář
Boehm z něm.: Boehm = Čech
Bradáč vousáč
Brož švec, z OJ Ambrož = božský
Červa od červ
Červený od červený
Ettrich ?
Fanta  fant = zástava; vrtkavý, marnivý mladík
Fencl z něm. podoby OJ Václav = Wenzel
Fibrich  ?
Glockner ?
Goldbach  ?
Hansl  z OJ Johannes
Hartmann  z něm.: hart = tvrdý, Mann = muž
Hendrich  z OJ Heinrich
Herink ?
Hudec  hudec = hráč na strunný nástroj
Jágr  z něm.: Jaeger = myslivec
Jarš  z OJ začínajících skupinou hlásek Jar- (Jaroslav, Jarohněv)
Jíra  z domácké podoby OJ Jiří, z řeč. georgos = rolník
Jiříkovský z řec. OJ Jiří, georgos = rolník 
John  z OJ Johan
Jungman z něm. Jungmann = zeť
Kasl  z lat. OJ Lukas, Lukáš
Kešner z rak. nář.: Kastner = truhlář
Kiršner z něm.: Kuersschner = kožišník
Klimeš ?
Knobloch  z něm. nář.: Knobloch = česnek; hanlivě židům
Koehler  ?
Konopásek nář. konipas, ve Vých. Čechách též = kobylka luční
Košek  z OJ začínajících skupinou hlásek Ko- (Kochan, Kornel)
Kotšvar  ?
Kovář  kovář
Kozderka  kdo dře, tj. stahuje kozy
Kraus z něm. příd. jm. krauss = kadeřavý
Langer  z něm.: lang = dlouhý
Liebsch  asi z míst. jména Libisch u Chomutova nebo u N. Jičína
Mach  z OJ Mařík, Matěj, Martin, Mauricius
Matouš z hebr. OJ Mattithjáh = dar boží; z OJ Matěj, Matyáš
Melč ze sl. mlít, melu; přesmykem z mleč = kdo si dává mlít
Mizera  staročesky mizera = bída; ubožák
Myslivec od myslivec
Netík ?
Novák od nový = nový usedlík, nový soused, švec šijící jen novou obuv
Pelant  z OJ Pelhřim; pela = větroplach; slovensky pelovat, pelantit = pelášit, utíkat
Petřík  zdrob. OJ Petr
Pochman z něm. Poche = stoupa; provozovatel stoupy; též něm. nář. za Bachmann = člověk od potoka
Rais  rais = vějička; drobné větve
Riemer  z něm.: Riemer = řemenář
Roubínek  slovensky roubit = skládat z trámů, nář. hledat, přehazovat
Sailer ?
Schreiber  z něm.: Schreiber = písař
Slapnička  z míst. jména Slapnice, mlýn u Zbiroha
Somol ?
Stejskal  od stýskat
Straka  z názvu ptáka (podle jeho vlastností: neklid, ošklivý hlas, nenechavost); straka = též strakaté dobytče; sekera (u vinařů)
Škoda  od škoda
Šmíd  z něm.: Schmied = kovář
Tomáš  z aramejského theómá = dvojče, blíženec
Trejbal příčestí slovesa trýbat = náruživě pít, lít do sebe
Uhlíř  ten, kdo pálí uhlí v milířích; též uhlíř = sýkora uhelníček; kůň modročerné barvy
Zajíček  od zajíc; z přezdívky, podle erbu nebo domovního znamení
Zakouřil  ?
OJ = osobní jméno

Literatura: Moldanová, Dobrava: Naše příjmení, Mladá fronta, 1983.



Převzato z http://www.angelfire.com/hi/ttyl/prijm.html

Určitě jste se již někdy zamysleli ,,Odkud to jméno mám - co znamená?" nebo jste od někoho dostali vizitku a nevěřícně jste kroutili hlavou: ,,Jak k tomuto jménu mohl přijít?". Vybral jsem proto z knihy Antonína Kotíka ,,Naše příjmení" z roku 1894 (vydáno v Praze tiskem Eduarda Beauforta - nákladem vlastním) některá častá či zajímavá jména a cituji jejich původ tak, jak to popisuje p. Kotík. Ze stovek jmen, která tato kniha obsahuje jsem vybral několik desítek - zkrátka ta, která mi nějak ,,padla do oka" při prohlížení rejstříku. Jedná se o jména převážně česká (některá s německým vlivem). Často jsou vysvětlení jen velmi krátká a prostá, protože nevíme, jaký měl předek přesný vztah k věci, po které byl pojmenován. Můžeme se jen domnívati - ale budiž tato stránka alespoň prvním klíčem k těmto domněnkám. Kde je psáno, že se jedná o jména osobní, tyto dnes nazýváme jmény křestními. Takže...

Adamec - odvozeno od jména Adam, původu hebrejského

Adamovský - jméno od města Adamov, tzv. jméno původu místního

Poznámka ke ,,jménům místním": ,,Známo jest, že předkové naši stavu panského a rytířského ku jménům svým osobním příbírali přídomky od sídel a statků svých. Přídomky ty nebývaly stálé; neboť jakmile ten onen pán nebo vladyka sídlo své změnil anebo statek, po němž příjmení nesl, prodal, nazývati se počal dle sídla nebo statku nového. Teprv později příjmení tato se ustálila a zůstala rodu, i když nedržel zboží, po němžto měl jméno. Větším dílem přídomky takové utvořeny byly ze jména statku příponou -ský. Mnohé z rodů takových však zchudly a statku žádného nemajíce, přece příjmení po něm podržely. K těm pak druží se jiné rodiny stavů nižšších, jež prostě po jménu osady se jmenují, ze kterého původ svůj vzaly. ..."
Aksamít - odvozeno od oděvu či látky

Aleš - odvozeno od německého Albrecht

Ambrož - příjmení původu řeckého

Andrássy - maďarským způsobem Ondráš, tedy Ondřej z řeckého Andreas

Andrejs - z Ondřej od řeckého Andreas

Augusta - od Augustin, jméno latinské

Babák - původ osoby ze svazků rodinných pocházející

Babický - jméno místní, od Babice

Bach - snad název osadní (Bašnice, Baština...), dále znamená něco nadutého, vypouklého, sr. něm. Bauch

Bajer - kdo mnoho bájí (lže)

Bajza - taktéž, co Bajer ap.

Bakala - od bakati = fákati, odtud v dětské mluvě bakaný, bekaný = zamazaný. Osada Bakov

Balaban - znamená tlachala, žvanila (kmen slova ,,blab" i v ruštině a srbštině rozšířený)

Baloun - kmen ,,bal" znamená něco naditého a je společný větštině i němčině

Baltus - od Balthazar, původu perského

Barák - sídlo člověka (pozn.: jak prosté...)

Barták - od Bartoloměj, původu hebrejského

Bartoš - stejné jako Barták

Bartoš - stajné jako Barták, navíc jméno místní od Bartošovice

Barvič - od živnosti řemeslné a obchodní (a zlatinilé Barvitius)

Bašta - baštiti = jísti s určitou labužností, dále viz jméno Bach

Baťa - znamená ve všech jazycích slavanských, ve kterých se jméno to zachovalo, vlastně otce; v staré češtině tak miláčka (,,Uzel myrty batík můj mně" <miláček můj>: Šalamounova píseň v nejstarším překladu bible

Baudyš - od Budislav (,,buď slavný), jméno domácí

Bednařík - od Bednář, koncovky -řík, -rek znamenají vlastně (na Moravě) tovaryše neb učedníka toho řemesla

Bednář - řemeslnná činnost

Bém - původ německý (Böhm)

Beran - od zvířete čtyřnohého (či od povahy)

Berchtold - od Berthold, jméno německé dalo vznik příjmení (dále Pertold atd.)

Berka - od Bernard, jméno nemecké nebo lépe snad odvozovati od ,,ber-u", tedy kdo rád beře

Bezděk - od vlastnosti duševní, tedy bez díky, t.j. nevolný, neochotný. Osadní jméno Bezděkov, dále Bezdečín

Bláha - od slovanského jména Blah

Blažek - stejně jako Bláha

Bobek - příslušenství stromův a bylin

Bočan - ptactvo (slovensky bocian = čáp)

Bondy - od Bonifác, jméno latinské

Borovský - místní jméno, od Borová

Boura - od slova bouřiti (bouřka nebo též člověk buřič)

Brož - od Ambrož, původu řeckého

Brukner - od bruk, tedy bručeti

Březina - od krajiny (v níž patrně rod bydlel)

Budinský - jméno místní, od Budína

Bulis - význam od něčeho kulatého, nadělaného (bulík = buclatý = bulatý)

Buzek - stejné jako Baudyš

Cach - od ,,cachati se" (vytahovati se)

Calda - od názvu potraviny, jídla

Cibulka - jednoduše od zeleniny (snad ji pěstoval, snad ji měl rád...)

Cigánek - tzv. příjmení krajinské a národní.

Poznámka: ,,Přistěhoval-li se někdo do osady z jiné krajiny nebo z cizí země, lid domácí, nevěda, jak jinak jej nazývat, přezval jej jménem jeho původu, kteréž potom zůstalo i jeho potomkům, a tak povstala příjmení ze jmen krajinských a národních".

Cimbura - od Cimburka (obec, tedy zřejmě bydliště předka)

Císař - stav panský (spíše však jen přezdívka, jako vtip)

Cupák - od ,,cupati"

Čacký - od ,,čado" (dítě), tedy dětský, mladistvé neb jaré mysli

Čada - od konání, činění, v tomto případě od čaditi

Čák - od čekati, potažmo sekati, bíti (čakan = hůl)

Čapek - od čapěti, čupěti = skrčeně seděti

Čapka - od části oděvu

Čechman - podobné ,,čerchman", čerch jest černý (= čert)

Čepek - nářadí sklepní a pivovarské (čep), dále část oděvu (čepec)

Čuba - čub jest chocholka (na hlavě)

Dačický - jméno místní, od Dačice

Dalibor - ,,v dáli bojující", složené staročeské jméno

Danda - od Daniel, jméno hebrejské

Dobiáš - od Tobiáš, jméno hebrejské

Dobner - od dobný = vhodný

Dobrovolný - dle duševní vlastnosti

Dobrovský - jméno místní, Dobrová nebo Dobrovice
(Poznámka editora: Příjmení obrozeneckého buditele Josefa Dobrovského má ovšem jiný původ - jeho otec se jmenoval Doubravský (tedy člověk z Doubravy) a jméno bylo zkomoleno matrikářem neznalým češtiny.)

Doktor - dle příslušnosti ke stavu učenému

Dolejší - snad ten, kdo bydlí dole

Dragoun - stav vojenský, snad předek sloužíval u dragounů

Drahan - jméno osadní/místní, od Drahovice, Drahov...

Dražan - od Dražice (obec)

Drda - od dráti, = drta, odtud drtiti

Drozd - od ptactva

Duda - dudati, hráti na dudy, vydávat zvuky

Dufek - od českého jména Duchoslav (slaviti ducha)

Důra - od osobního jména ženského

Dušek - viz Dufek

Dvorský - dle bydliště, pocházel ze dvora

Eliáš - od osobního jména původu hebrejského

Elznic - německé jméno Olešnice (jméno místní)

Fabera - od latinského jména osobního Fabian

Fafílek - člověk ztřeštěný

Fajnor - německého původu, od Feinohr

Faltus - od osobního jména latinského Valentin

Fendrych - německého původu, od Fähnrich

Fica - člověk lehkomyslný

Filip - od osobního jména řeckého Filip

Fojt - na Moravě a ve Slezsku to stejné, co v Čechách rychtář, z něm. Vogt, tedy stav úřadu veřejného

Foltýn - od osobního jména latinského Valentin

Forman - závozník, tedy živnost

Fryč - od osobního jména německého Frydrych

Gajdoš - živnost umělecká

Galaš - od milý (gala), příbuzno osobní jméno Havel (z lat. Gallus), tedy např. galánka (milá), gach v polštině znamená milovník, potažmo v češtině hoch je tvořeno od hol (holec)

Grégr - od osobního jména Řehoř, kt. se píše a říká místo Hřehoř, jež povstalo z řeckého Gregorius

Hajský - označuje bydliště, tedy z háje

Hálek - viz Galaš, doplněno o skutečnost, že ,,hála" říká se dítěti od 10-15 let

Halík - viz Hálek a Galaš

Hampl - od německého Hammel, dříve Hampel

Hanák - viz Cigánek

Hanzlík - od osobního hebrejského jména Jan, prostřednictvím latinského Joannes a německého Hans

Harach - od harašiti, dělat hluk (harant - dítě, kt. tropí hluk)

Hašek - viz Hanzlík, nebo viz Halík (není jasné)

Hejl - ptactvo (hýl)

Hejna - z něm. Heinrich (tedy Jindřich)

Heřman - od německého osobního jména Herman, kt. zdomácnělo jako české osobní jméno Heřman

Hlaváč - náleží do třídy nápadných tělesných vlastností

Hlinka - odvozeno od nerostů (zde potažmo hlína)

Hobza - staročeské ,,hobezně" znamená ,,hodně" (množství), třída duševních vlastností

Homola - dnes známe slovo mohyla (přesmyk z homola), vztah ke krajině, kde předek bydlel

Horníček - třída živností řemeslných a obchodních

Hořejš - bydliště na hoře (nahoře)

Houška - nářádí hospodářské, houřva je také starý výraz pro skrblíka

Hradil - obvyklá činnost

Hrudička - viz Hlinka, také však vztah k potravinám

Hudec - živnost umělecká

Hurych - v sanskrtu ghur=řev, potažmo zhurta, tedy přenesenř např. člověk se řvavým hlasem

Husák - řadí se do jmen se základem od zaměstnání zemědělského

Hustoles - označení dle bydliště předka

Hyhlík - ten, kdo se směje (hi hi hi)

Hykš - od hýkati, křičeti, Hýka odpovídá ruskému Gika

Cháb - zevnějšek člověka (chabý), též jméno místní Chab, Chaby, Chabory...

Charvát - viz Cigánek, dále ,,charvati se" = brániti se

Chládek - snad ten, kdo žil v chládku či jej měl rád (neujasněno)

Chocholoušek - řadí se do třídy nápadných tělesných vlastností

Ingryš - viz Cigánek, neboť Uher (Maďar) je původně Unger v polštině Wegier, odtud dále Ingryš

Ivánek - od východoslovanské podoby jména Jan, tedy Ivan

Jabůrek - podobno Javůrek (malý javor), příslušnost k třídě jmen odvozených od keřů a stromů

Jakeš - od hebrejského osobního jména Jakub

Jambor - tak sluje veliký žaludek (něm. Wampe, Wanst)

Janda - viz Hanzlík

Janek - viz Hanzlík

Jareš - od osobního jména Jaroslav (,,jaře" tedy brzy ,,slavný" anebo ,,slavný svou jarou (veselou) povahou)

Jindra - viz Hejna

Jirák - odvozeno od osobního jména Jiří, které je z řeckého Georgios

Jirásek - viz Jirák

Johánek - viz Hanzlík

Jousa - z hebrejského osobního jména Josef

Jurášek - viz Jirák

Kabrhel - od hebrejského osobního jména Gabriel

Kačer - ptactvo (vztah neznámý)

Kadečka - vztah k nářadí kuchyňskému

Kadlec - snad vztah ke ,,tkadlec", tedy druh řemeslníka

Kafka - ptactvo, vztah neznámý

Kaláb - moravské kalabisovať = klábosit, litevské kalba = řeč

Karafiát - vztah ke květinám a bylinám

Karel - snad původu německého jako osobní jméno, ale může se také vykládati jako staré české karel = malý člověk

Karpíšek - kořen kar/kr má význam ,,malý", zakrslý, krátký, ,,krpatý", (krysa = malé zví?e),tedy Karpíšek souvisí s velikostí     člověka

Kašpar - původně osobní jméno perského původu

Klíma - odvozeno z osobního latinského jména Klement

Kloub - souvisí s nápadnou tělesnou vlastností člověka

Klus - od časté činnosti (klusati)

Knižák - člověk patřící do stavu učeného (možná myšleno vážně, možná vtipem)

Knotek - souvislost s nářadím domácím

Kocman - kořen ,,koc" je z téhož kmene jako kac, kocel, kočka, má tedy zřejmě vztah ke chlupům (také jako kořen ,,kuč" u jména Kučera atd., kacabajka = ženská chlupatá kazajka)

Kodet - příbuzné s Kodeš, tedy sloveso ,,kodásati" = žvaniti, tlachati

Koldinský - jméno místní, obec Koldín

Kolísko - nářadí hospodářské

Komzák - nejbližší výklad je v luž. srbštině, kde se doposud nalézají slova komda či komuda, tedy pozůstatky zaniklého slovesa ,,komac", které znamenalo otálení, odtud tedy Komzák, Komet, Koman... znamenají otáleče.

Kopecký - podle místa bydliště, člověk žijící v kopcích

Korda - korý člověk = člověk tvrdý, drsný

Kořínek - vztah k příslušenství stromů a bylin

Kostohryz - složenina, jejíž význam není jistý

Kotík - může pocházet ze slovanských jmen osobních Chotěbor, Chotěbud, Chotěmír, ale také může mít vztah ke ,,kotiti" = káceti a také ke zvířeti kočce (kotě)

Kotrba - kmen ,,kad" znamená něco huňatého, chlupatého (střídají se hlásky ,,k , h, ch" - tedy něm. hund = chlupaté zvíře, chundelatý, kudrnatý atd.)

Kouba - od hebrejského osobního jména Jakub

Kouřil - častá/obvyklá činnost, jejíž vtah k člověku nemůžeme přesně doložiti

Krampol - krampati = chrámati, křápati

Krása - jednoduše vztah k vnějšku vůbec

Krejča - vztah k živnosti řemeslné (krejčí)

Krejzek - viz Karpíšek

Krška - viz Karpíšek

Křivánek - vztahuje se k ptactvu (snad skřivan)

Křižík - od jména Kříž, které naši předkové hojně užívali jako jména křestního

Kučera - viz Kocman

Kudlák - slovní kmen ,,kud - kad", viz Kotrba

Kupecký - živnostenský pomocník

Kužel - domácí nářadí (vztah k tkaní)

Kytlica - vztah k šatu, neboť kytle či kytlice = šat na přikrytí kýt

Lábus - souvisí se slovem ,,labužný", podobný základ v něm. slově laben

Lada - od osobního jména Ladislav, tzn. ,, jenž slyne svou ladou", tj. milostný, ,,ladný"

Lánský - místní jméno, obec Lány

Lipský - místní jméno, obce Lípa, Lipí

Lódl - hanlivý nazev (přeneseny z němčiny)  pro loden - plášť a bavlněná látka (původ zhruba 12. st.).

Ludvík - odvozeno od německého jména osobního Ludvík

Lukeš - od latinského osobního jména Lukáš

Matějů - od osobního jména hebrejského původu Matěj

Matoušek - viz Matějů

Melichar - původně od osobního jména hebrejského původu Melichar

Menšík - vztahuje se zřejmě k zevnějšku člověka

Měšťánek - od bydliště či původu člověka (z města)

Míka - od dříve oblíbeného osobního jména původu řeckého Mikoláš

Miksa - viz Míka

Minařík - zřejmě od řemesla mlynář (podobné Mlynířík, potažmo Mynářík a konečně Minařík)

Mišák - od osobního jména hebrejského původu Michael

Mládek - od zevnějšku člověka vůbec

Moravec - viz Cigánek

Mynář - evidentně od řemesla mlynář, vypuštění ,,l", viz Minařík

Náhlovský - jméno místní, od obce Náhlov

Nedvěd - podobnost či vztah ke zvířeti medvěd (jména Medvěd, Nedvíd, Nedvídek...)

Němec - viz Cigánek

Nevole - jméno osadní/místní, od obce Nevolice

Novák - člověk, který byl někde nový (např. se přistěhoval), též osadní/místní jméno Novákovice

Nový - viz Novák

Osolsobě - jméno složené, jaký však mělo vztah k člověku, který ho dostal není jisté (podobně jako Nejezchleb ap.)

Pač - souvisí se slovem páčiti, dále páka, také osadní/místní jméno od obcí Pačín, Pačiny, Pačejov

Pařízek - vztahuje se k tídě jmen, kt. se zakládají na příslušenství stromů a bylin

Pásek - od slovesa pásti, též od části oděvu

Pávek - odvozeno od ptactva, páv

Pecha - zřejmě od osobního jména řeckého původu Petr

Peterka - viz Pecha

Pípal - příbuzné se jménem Pípek, ten, kdo mluví pípavým hlasem, osadní jméno Pipice

Pithard - příbuzné se jménem Pitha = piják, osadní jméno Pitkovice

Plachta - nejasná souvislost předka s věcmi plaveckými a rybářskými

Plhák - příbuzné se jménem Plha, které je od slovesa s předsuvným š = šplhati, nap?. souvislost i se slovy pluh, plaz či plž

Podlipný - ten, kdo byldel pod lípou

Pochylý - člověk schýlený (osadní jméno Chylice)

Procházka - člověk, který se rád prochází

Raboch - viz Ráb, dále výhrůžka ,,dám ti na raboch" znamenala: ,,Přičtu ti to na vrub"

Ráb - souvisí se slovem rubati = sekati

Randula - člověk hřmotný, veliký, silný, dělající rámus

Remek - podobně jako Remeš, Reman... k rem-tati = hrýzti, hlodati

Rohan - vztahuje se ke třídě jmen odvozených od souvislosti se zvířaty čtvernohými

Rosák - místní jméno, od obce Rosice

Ryšavý - od tělesné vlastnosti (barva)

Řehoř - viz Grégr

Řehořek - viz Grégr

Řičák - osadní jméno Řičany, dále souvislost se slovesem řičeti

Ričař - viz Řičák

Sasínek - viz Cigánek

Sedlák - jednoznačně příslušník stavu selského

Severa - dle bydliště, člověk žijící na severu

Schánilec - místo Sh. užito Sch., tedy vztah ke slovesu ,,sehnat"

Smetana - jednoduše vztah k potravinám

Sobek - od osobního česko-polského jména Soběslav, přibližného významu ,,sám sobě slavný"

Spilka - spadá do jmen odvozených od nábytku a nářadí sklepního a pivovarského

Staněk - slovanské jméno osobní, zvláště u Poláků oblíbené, odvozeno od Stanislav = ,,jenž se stane slavným"

Starch - vztahuje se k vnějšku člověka vůbec (starý)

Stoklasa - vztah předka k ,,semeninám a zelenin?"

Suchánek - viz Starch

Šaman - náleží ke slovesu šámati = choditi tahaje nohy po zemi

Šeba - náleží k osobnímu jménu řeckého původu Šebestián

Šejda - křivě choditi ve mravním smyslu

Šmidrkal - šmidrkati = smyčcem (šmitcem) na housle vrzati

Špáta - příbuznost se jmény Špatný, Špatenka... řazeno do vlastností duševních

Štěpánek - z řeckého osobního jména Stephanos

Švejk - kořen švej = šují = levý, křivý, kosý, nepravý

Tejc - od tejceti = běhati, těkati

Těsnohlídek - složenina, snad místo Teskno-...

Tomsa - od hebrejského jména osobního Tomáš

Tuček - odvozeno od zevnějšku vůbec

Týl - náleží do třídy jmen odvozených od nápadných tělesných vlastností

Vaculík - odvozeno od starého českého jména Václav, tedy ,,váce" (více) ,,slav" = více slavný

Vach - viz Vaculík

Vančura - viz Vaculík

Vaňhal - viz Vaculík

Vejvoda - člověk vyvedený, náleží k vyváděti (Nevejvoda je člověk ,,nevyvedený", jenž si dá těžko něco vymluvit a jehož nelze z klamného přesvědčení vyvésti)

Vidim - osadní jméno od obce Vidim

Vitice - viz Vít, též vitice = svíce

Vít - je zřejmě starým osobním jménem slovanským (vít značí světlo)

Voborník - dle svého bydliště, tedy z obory

Voborný - člověk, který odvozuje své jméno od bydliště (v oboře)

Vojta - od osobního jména Poláků a Čechů Vojtěch, ,,těšitel voje" nebo ,,útěcha vojska"

Vokolek - ten, kdo okolkuje, otálí

Volný - snad od vlastnosti duševní nebo od jmen osadních/místních Volenice, Volenov...

Vrána - ptactvo, od vráti = tlachati, žvaniti, lháti

Vykus - kdo dělá povyk

Zábrodský - bydliště za brodem

Zadák - zřejmě dle bydliště

Zilvar - podle německého Silber

Zukal - zukati = vrzati

Zvík - od slova zvuk (dříve zvík)

Žižka - od německého osobního jména Zikmund

Dodatek A. Kotíka:
Rozprava zde přítomná měla přitom mimo jiné také ten účel, objasniti a vysvětliti temný někdy smysl toho onoho příjmení. Záhadnými zůstávají následující, jež příštím skoumatelům se odkazují: Dapita, Fejral, Firkušný, Fitera, Fornůsek, Hirlkuš, Irluk, Klaška, Kýra, Kejř, Kýral, Kyrášek, Kyrián, Minkus, Mitíska, Nejč, Nolč, Plucnar, Porteš, Portych, Portík, Somolík, Šonka, Šondera, Šondra, Tunhorný, Vospět, Zilvan.