Převzato z Josef Holub, Stanislav Lyer: Stručný etymologický slovník jazyka českého - SPNP 1978

Některé cizí slovní základy
(pokračování)

SALV-

lat. salvus zdráv

a) salva (salakvarda); Salvátor; salvarsan
sejf; SOS

šalvěj

b) lat. salutare pozdravovat: salut(ovat)

Pozn. Souvisí s řec. (h)olos § 5 celý (vl. „zacelený"): holocén; katolík; srov. i lat. soli-
dus (v. solidní) a sollus (v. solicitátor)

SED-

1. lat. sedere sedět

a) ve slož. -sidere:prezídium, reziduum, subsidiální, sediment;

přech. -sidens(gen. sident-is): disident, prezident, rezident (rezidence); seance
sedareusazovat, uklidňovat: sedativní; rezeda

b) ptc. sessus: asesor, posesivní (posesor)
sessio: sese(ob-)

c) lat. sedile: židle

2. řec. hedzomai sedím (z pův. *sed-jo- § 5)

(h)edra sedadlo, sídlo; plocha: katedra, katedrála; synedrium; tri-edr (tetra-, pen-
ta-, okta-, atd.); chaise(longue)

Pozn. Souvisí se seděti germ. posunutím § 4 je angl. set = něm. setzen posadit a sit =
něm. sitzen sedět: set (v tenise); sesle, sic. V. i kocanda a frc

SEK-

lat. secare sekat; sekýrovat

a) přech. secans (gen. secant-is); sekant; sekanta (ko-) = sekans (ko-)

b) ptc. sec(a)tus: sekatura; sekta; sektor; prosektor
sectio sekání: sekce (re-, vivi-)

c) segment

Pozn. Téhož základu jako naše sekati

SENT-

lat. sentire vnímat smysly, pociťovat: sentiment(ální); sentinel; asent

a) přech. sent(i)ens (gen. -(i)entis): sententia: sentence

b) ptc. sensus:sensus počitek, smysl; konsensus; nonsens
senzitivní, senzibilita; senzualismus; senzorický
senzace

SEQ-

lat. sequi následovat

a) exequatur(lat.), sekvestr(ovat), exekvovat (per-); obsekvie

b) přech. sequens(gen. -entis): konsekventní; sekvence

c) ptc. -secutus: -secutio: exekuce (exekutiva), konsekuce (per-)
suita; sekunda

Pozn. V střídovém poměru § 12 je lat. soc-ius druh (kdo koho následuje): sociální
(asociální), socializace. Souvisí s naším sok (v. t.) a s germ. *sehw- § 4, něm. sehen vidět
(=sledovat zrakem): ksicht

SER1-

lat. serere vplétat, vázat, připojovat

a) série; sermon

b) ptc. sertus: sertio: inserce; inzerce (inzerát, inzerovat), dezerce (dezertér, dezerto-
vat); disertace

Pozn. Souvisí s řec. eirō (z *(h)er-iō) vážu, a-eirō zdvihám: arze, aorta, meteor

SER2-

lat. serere sít (ptc. satus)

a) satio (doba) setí: sezóna

b) semen (gen. sēminis) semeno: seminář; inseminace

Pozn. Souvisí se síti (símě)

SERV-

lat. servare hlídat, uchovávat: konzervovat (konzerva), rezervovat (rezerva,
rezervista)

a) ptc. servatus: konzervativní; konzervatoř, observatoř, rezervace (rezervát); prezer-
vativ

b) servus otrok, sluha (vl. „hlídač"): servus! (pozdrav)
servire sloužit: senilní; servis (servicé), servírovat
přech. serviens(gen. -ientis): seržant
ptc. servitus: servít; dezert
 

SIG-

lat. signare značit

a) designovat, rezignovat; desén; žehnat

ptc. signatus: signatio: asignace (asignát), konsignace, rezignace; signatura; signatář

b) signum znamení: insignie; signál (signalizace, signalizovat); signifikace

SON-

lat. sonus zvuk

a) sonet; klakson; rezonovat (di-); sonometr
sonorus zvučný: sonórní

b) přech. sonans (gen. sónant-is): konsonant(a); asonance (di-, kon-, re-)

c) ptc. sonatus: sonáta, sonatiiia
 

(S)KER-

řezat, krájet § 5

a) „co se řeže, kůže atd."

lat. corium kůže, cortex (gen. cortic-is) t.: kortikální; souvisí s kůra, koráb2; škorně,
skořice, škára, škraloup (v. t.);

řec. krēpis střevíc, vlat. carpisculum, lit. kurpius švec: stč. krpec střevíc (k psl. *kr-
pati ševcovat)

b) „čím se řeže, co řeže, výsledek toho"

lat. cultellus nůž (zdrob. od culter t. (z *cur-ter); kudla2

germ. *skēr-: něm. Schere nůžky; šrám; angl. shire okruh, okres: šerif

lat. curtus krátký, vlat. excuretus t.: angl. short: šortky, širtynk, něm. Schurz,

Schurze zástěra: šorc; souvisí s krátký (vl. „uříznutý"), -krát (vl. „řez"), krojiti,

krájeti (kraj, krajina); kratiknot; krejčí (v. t.)

c) oslabená střída *kr-t § 12 (ker-kor-kr) v našem črtat (lit. kirsti řezat), srov. čára,

třislo

SKRIB-

lat. scribere psát: subskribovat (kon-, in-, pro-, trans-)

a) přech. scribens (gen. scribent-is): skribent (sub-)

b) ptc. scriptus: skript (mn. skripta), reskript; skriptor; deskriptiva
scriptio: subskripce (kon-, in-, sub-, trans-)

Pozn. Pův. „vrývat" písmena rydlem ( = řec. stylos, odtud styl). Souvisí asi s naším
škrabati (expr. škrabák = písař); do něm. schreiben psáti: šrajtofle

SOLV-

1. lat. solvere rozvazovat, rozpouštět, zprošťovat; rozhodovat, (u)končit (např. studium)
apod.: absolvovat

a) přech. solvens (gen. solvent-is):absolvent; (in)solventní

b) ptc. solutus: absolutní (absolutismus); absolutorium (lat.); rezolutní; risoluto (it.)
solutio uvolnění: soluce (ab-, di-), rezoluce; poluce; rosol

lat. solvere je prastará složenina ze *sē-luere (sē = od, roz-: srov. separace, secese
aj.); základ *lū dochovaný v lues, luxace, luxus (v. t.) je společný s řec. lyō

2. řec. lyō uvolňuji, rozkládám, rozpouštím

lysis rozpuštění: lýza (ana-, dia-, kata-, para-), elektrolýza; katalyzátor;
analytika; paralytik, paralyzovat
lyzoform (lyzol)

SPEK-

1. lat. *specere (ve slož. -spicere) pozorovat

a) přech. -spiciens (gen. spicient-is): inspicient (re-); auspicie; frontispis

b) ptc. -spectus: aspekt (de-, kon-, pro-, re-); rispet; perspektiva; inspektor; prospek-
tor; respektive; respektovat

-spectio pozorování: introspekce (retro-); inspekce

c) spectare dívat se: spektábl; Spectabilis (lat.)

d) species (zvláštní) vzhled, druh: speciální, specialita; specifický (specifikace); spe-
culum zrcátko (lat.); spektrum

2. řec. skeptomai pohlížím, pozoruji (přesmyk k-p)

a) skepsis pozorování: skepse, skeptický

b) střída *skop- § 12: skopeō pozoruji

skopos pozorovatel: mikroskop (aero-, dia-, horo-, peri-, tele-), kaleidoskop;
-skopie: mikroskopie (daktylo- aj.)

3. germ. posunutím § 4 *speh (něm. spähen slídit): špeh, špehýrka; špión (špionáž)

SPIR-

lat. spirare dýchat: spirometr, respirium; aspirovat (in-, kon-, re-)

a) přech. spirans (gen. spirant-is):spiranta; aspirant (kon-)

b) ptc. spiratus:aspiráta (gram.); inspirátor spiratio dýchání: exspirace (a-, in-, kon-)

c) spiritus dech, duch; líh (ob. špiritus): spiritismus, spiritualismus; spirituál; esprit

SREU- téci

1. řec. (h)reō § 5 (v předpise rh-)

reostat; revma, rýma, katar; rytmus
hemoroidy; diarrhoea, lid. diaré (gono-)

2. germ. *srou-m-:něm. Strom proud (-t- vkladné); malström

Pozn. Souvisí se strouha, ostrov (v. t.: v slov. a germ. -t- vkladné), bulh. strumen pra-
men (Struma jméno řeky).
 

STA-

1. lat. stare stát

a) constare pevně stát, být znám, mít cenu:,koštovat2; distální; kontrast; constat (3.
jed.) je známo: konstatovat

b) přech. -stans (gen. -stant-is): konstantní, konstanta; poste restante; stance; distan-
ce (in-, sub-); substantivum (gram.)

c) ptc. status: status stav: stát, státník; statista, stativ, stator, status (quo) statio stá-
ní: štace, stacionární;

etat, etáž (etažér)

d) statuere stavět, stanovit, ve slož. -stituere: konstituovat (pro-, re-, sub-)
ptc. statutus:statut; institut (kon-, sub-);

-stitutio: instituce (kon-, pro-, re-, sub-) '

statue

e) jiné odvoz.:

restare zůstat: rest; arest, aretovat

praestus přítomný, pohotový: presto (it), apretura

2. řec. hi-stēmi stojím, stanovím (z *si-stē- zdvojení základu; s > h § 5)

a) stearin; systém; stetoskop

b) téhož původu je i lat. sistere stanovit, stavět: sistovat (a-, in-), existovat; přech. si-
stens (gen. sistent-is): asistent

-sistentia: existence, asistence, perzistence (re-)
konzistoř; tranzistor; solstitium, intersticiální

c) řec. stasis postavení, stav; extáze, diastáza (meta-), hypostáze;
ikonostas; monastýr

d) ptc. statos postavený, stojící: apostata; prostata; statistika; hemostatikum

e) řec. stadion:stadión, stadium

3. germ. *sta- (stē-), stněm. stān, stēn (nyní stehen), Stand stav atd.: štont, štandlík,
štoudev, stodola aj.

4. rozšířené základy

a) *sta-b: lat. stabilis pevně stojící: stabilní (stabilita, stabilizovat)

etablovat (se, etablismá); etamín
lat. stabulum stáj: konstábl

vestibulum předsíň: vestibulární

b) *sta-l: lat. stallum křeslo: instalovat; piedestal

řec. stellō strojím, stanovím, vysílám (z *stel-io-) se střídou *síol- § 12:

apoštol, epištola; diastola, systola
germ. *stal-: něm. stellen stavět, postavovat (se-): štelovat, šteláž; něm.
Stall stáje: maštal, štolba; štola

c) *sta-n: lat. -stinare:praedestinare napřed stanovit: predestinace; obstinátní; ob-

stinato (it.)
Sem i naše stanoviti (-u), stan a íránské -stán bydliště {Afghánistán atd.)

d) *stau, stav-: lat. *-staurare stavět, budovat: restaurovat

(restaurace, restaurant), instaurace

řec. stauros kůl; sem i naše starý („pevně stojící, vyspělý") a stavěti, sta-
vit, stav apod.

STER-

1. lat. sternere střít

a) consternare poděsit, poplašit (vl. úlekem porazit): konsternace

b) ptc. stratus: autostráda (ob. štrádovat), třída2: srov. angl. street ulice, něm. Strasse
§ 4; stratifikace; estráda; cirostrat; substrát
stóra

řec. stronny-mi střu, stelu

ptc. stratos rozestřený; ležení, tábor: stratosféra; stratég (strategie) stereos pevný
(v prostoru rozložený): stereo-

Pozn. Souvisí se střiti(prostor, strana); druhotvar *stel-je ve stláti: stelivo = lat. stra-
tum, něm. Stroh sláma; strožok
 

STIG-

1. řec. stidzō (z *stig-jo-) bodám:

stigma bod: stigma (stigmatismus)

2. lat. in-stigare popichovat, dráždit: instigace

in-stiguere, ptc. instinctus § 7 pobodávat, pobádat: instinkt
distingvovaný, distinkce; exstinkce

s jiným formantem: stimulus (ze *stig-mulus) bodec (stimulace)

3. germ. posunutím § 4: *stik-: něm. stechen píchat, Stich píchnutí; štych

něm. sticken vyšívat: štykovačka; srov. též steh i

angl. (beef-)steak: biftek
 

STRU(KT)-

lat. struere kupit, stavět

a) instruovat (kon-, de-, ob-, rekon-)
instrumentum nástroj: instrumentál (gram.)

b) ptc. structus:instruktivní (de-, kon-); struktura, instruktor
structio stavba: instrukce (de-, kon-, ob-, rekon-)
instruktáž, konstruktér

Pozn. Souvisí asi s naším stroj (v. t.)
 

TANG-

lat. tangere dotýkat se: tangovat

a) přech. tangens (gen. tangent-is): tangens = tangenta (ko-), tangenciál, tangentoida

b) ptc. tactus(bez nazalizace § 7): takt (kon-), intaktní; beztaktní

c) contaminare dotykem působit (z *con-tags-min-):kontaminace; kontagiózní od zá-
kladu *tag-s vlat. taxare: tastatura

contingere dotýkat se: kontingent (kontingentace)
contiguus dotýkající se, sousední: kontiguita

d) integer netknutý, celý (z in-2 a *teg-bez nazalizace): integrita; integrál
 

TEG-

1. lat. tegere krýt

a) tegula cihla: cihla, cihlička; (in)tegument
protegere chránit: protěžovat

b) ptc. tectus: protektor (protektorát), protektorovat; detektor; detektiv -tectio: pro-
tekce (de-)

c) střída *tog- § 12: lat. toga: tóga

2. germ. posunutím § 4 něm. decken krýt

a) deka, dekl (papndekl)

b) střída *dach- § 12:něm. Dach střecha: došek

Pozn. Asi prastaré křížení dvou základů: *(s)teg- § 5: řec. stegō kryji a *serg- (v. stříci,
střecha s vkladným -t-) se společným významem „krýt, chránit".

TEN-

1. řec. teinō napínám (z *ten-jo-)

a) anténa; tetanus; tenesmus

b) střída *ton § 12: tonos natažení, napětí; tonus; tonický (hyper-)
tonikum; myotonie; peritonitis

tón, tónický (dia-), tónina

2. lat. tenere držet (vl. „napínat")

a) tenor; tenis; kontejner, pertinax; tenacita; kontinuita

přech. tenens (gen. tenent-is), ve slož. -tinens: abs-tinent, kontinent; abstinence,
impertinence (impertinentní); lajtnant

b) ptc. ten(u)tus: tenuto (it), ritenuto
-tentio: abstence

c) tentare pokoušet se (ptc. -atus): atentát

tentatio pokoušení, pokus: sustentace; ostentativní

3. lat. tendere (rozšířený základ *ten-d) napínat se, směřovat

a) tendr; standard; standarta; entente (fr.)

přech. tendens(gen. tendent-is): pretendent; intendant; tendence

b) ptc. tensus: tenzor; tenzóna; intenzívní (intenzita)
tensio napětí: tenze (hyper-, hypo-); extenze (pre-)

Pozn. Souvisí s tenato, tenký (v. t.)

THĒ-

řec. ti-thēmi kladu (zdvojený základ!)

thēma položka: téma (tematický); anatéma

thēkē schránka (k uložení): teka (disko-, glypto-, pinako-, karto-), bibliotéka; hy-
potéka; apatyka

thesis uložení; tvrzení: teze, metateze (syn-), antiteze; parenteze (epenteze, epente-
tický); hypotéza (hypotetický), protéza
thetos položený: epiteton
tezaurovat; cícha

Pozn. Ide. základ *dhē § 2, souvisí s lat. facere (v. FAK-) a s naším díti (v. t.)

TRAH-

lat. trahere táhnout

a) abstrahovat (ex-, kon-)

přech. trahens(gen. trahent-is): kontrahent

b) ptc. tractus: trakt (ex-); kontrakt (ob. kontracht); traktor; trasa, trata (ri-)
tractio táhnutí: trakce (abs-, a-, dis-, ex-, kon-, re-):

portrét

c) tractare zacházet s kým, projednávat: traktovat
ptc. tractatus: traktát

tractatio jednání: traktace; trachta

d) vlat. *tra(h)inare vléci: trajler; trén; trénink

VAL-

lat. valere být zdráv, mít sílu, hodnotu

a) přech. valens(gen. valent-is); ekvivalent
valentia hodnota, platnost: valence (pre-, poly-)-
valor t.: valorizace (de-)

validus silný, zdravý; platný: validita; invalidita, invalida

b) ptc. valutus: valuta hodnota (peněz)
devalvace, devalvovat

c) convalescere nabývat zdraví

přech. convalescens (gen. -ent-is): rekonvalescent, rekonvalescence

Pozn. Souvisí s vládnouti (psl. *vold- § 10) a s něm. walten vládnout § 4, Gewalt násilí:
kvalt

(V)EIK-§ 1, § 12

bydlí, osada, pospolitost apod.

1. lat. vicus ves, vicinus vesnický, sousední: vicinálka

villa (z *veik-sla > vik-sla, kl > ll) venkovský statek (fr. ville město): vila

2. řec. oikos dům (střída *(v)oik- § 12; v- jako „mírný" přídech zaniká), do lat.
oec-: ekonom(ie), ekolog(ie)

dioikēsis hospodaření, správa (domů): diecéze duchovní správní oblast paroikia
„sousední" dům (při kostele): fara (farní oblast)

. Oslabená střída *vik- § 6, § 8, § 12 sídliště rodu, rodové společenství (srov.

stind. viś-patis pán domu): ves (psl. *vьsь) (pův. rodová pospolitost); veškerý (vše,
všechen, všecek) (psl. *vьs-: s > ch > š § 5, § 11a). Co do významu srov. obec

VEN-(ide. *guen- § 3)

. lat. venire přicházet

a) přech. veniens(gen. venient-is): *venientia: konvenience (pro-); konvenovat

b) ptc. ventus: advent, konvent; avantýra; parvenu (fr.);
preventivní; eventualita (eventuální)

c) invenire (ptc. -ventus) nacházet, zjišťovat: inventovat, invetura, inventář;
inventio: invence (inter-, kon-, pre-, sub-); suvenýr
 

2. řec. bainō (z ban-jo- § 3) kráčím

basis chůze; východisko, základ: báze; anabaze; baseball (angl.); diabas diabetes;
akrobat

Pozn. Souvisí s naším hať a s něm. kommen § 4 přijít

VER-

1. lat. *verire; jen ve slož.

a) aperire otvírat (z *ab-ver-), ptc. apertus:aperitiv, apertura; apríl, vestibul(um)

b) operire zavírat (z ob-ver-); co-operire zakrývat, ptc. coopertus: kuvert, koberec;
kov(e)erkot, koveral

2. germ. *weran, něm. wehren bránit (srov. něm. Wehr jez): lantvér, kvér
Pozn. Souvisí s naším -vříti (za-, ote-) z psl. *ver-ti § 10

VERT-

lat. vertere obracet

a) přech. vertens (gen. vertent-is): konvertent, konvertita
vertebrální, vertikální (vertikl, divertikl); divertimento (it.)

b) ptc. versus: versus proti revers; revér; verš, próza

versio: verze (a-, di-, in-, intro-, kon-, kontro-, per-, retro-); ireverzibilní
universus k jednomu obrácený , všeobecný: univerzální; univerzita
verzálka (trans-); traverza; verzírovaný

c) versare obracet, převracet; diverzant

ptc. versatus: versatio:konverzace (konverzovat); malverzace; adverzativní (gram.)

Pozn. Souvisí s vrtěti, vraceti (v. t.).

VID-

1. lat. videre vidět

a) přech. videns (gen. vident-is): revident, evidentní, evidence; jurisprudence
belvedér; vedeta, veduta; revue; interview

b) min. čas vidi uviděl jsem: vidovat; vidimus viděli jsme: vidimovat

c) ptc. visus: vízum; vizuální; avízo; vis-á-vis (fr.)
visio (gen. -onis) vidění: vize (tele-); vizionář

provize (re-), aprovizace (im-); provizor (re-), provizorní; visáž; improvizovat; pri-
ma vista (it.)

d) visitare navštěvovat: vizitovat, vizita, vizitka
ptc. visitatus: visitatio: vizitace

2. řec. eidos podoba (z *v-eid-: v- „mírný" přídech, zaniká nebo přechází

v h-, srov. níže sub c)

a) eidōlon podobizna, obraz lat. idōlum: idol; zdrob. eidyllion obrázek: idyla eidēs
podobající se: kal-eido-skop

b) střída *oid- (§ 12): oidēs podobající se: celul-oid, deltoid apod.

c) oslabená střída *id-: idea podoba; myšlenka (vl. „představa"), ideální (idealis-
mus, idealista); idiom(a), idio-; idiot

Rozšířený základ *id-tōr (dt > st): teror vědoucí (h- místo v-), historia zvídání: his-
torie (historka), polyhistor

Pozn. Ide. základ gu- § 3, dosvědčený v germ. *kv- § 4 (srov. něm. er-quicken.)

VIV-

lat. vívere žít

a) 3. os. jed. konjunktivu vivat ať žije! (zdravice)
přech. vivens: bonvivant; proviant

vivendus mající žít: modus vivendi způsob umožňující spolužití

b) ptc. victus: konvikt; viktuálie

c) vivus živ, živý: vivisekce; vivárium; redivivus; vivace (it.)

vita život ( z *vivita): kurikulum (vitae); vitalita; vitamín; akvavit

Pozn. Ide. základ *gu- § 3, dosvědčený v germ. *kv § 4 (srov. něm. er-quicken osvěžit,
vl. oživit), stněm. queck čilý, srov. Quecksilber rtuť! (odtud něm. keck drzý). Řečtina má
tu střídnici *b- v bios život: bio(graf), biolog(ie), symbióza; dále *(d)z-: dzōon živočich:
zoo, zoolog, -technik, azot, zodiak. Psl. je základ živ- z *giv- § 11a, srov. i lit. gyvas živ

VOK-

lat. vocare volat

a) ptc. vocatus: advokát; provokatér (provokace, provokovat): vokativ (gram.) voca-
tio: volání: evokace (in-, pro-, re-); ekvivokace

b) vox (gen. vocis) hlas: vokál (gram.), vokalista; vokabulář.
voiceband (angl.); dezavuovat

Pozn. Souvisí s řec. epos (epopej), které je z pův. *(v)eku- § 3 slovo, vyprávění; střída
*voku- je v lat. vocare § 12

VOL(V)-

lat. volvere válet, vinout, otáčet

a) revolver

b) ptc. volutus: voluta; volta obrat (it.): voltižéř; revolta
volutio otáčení, převrat: evoluce, revoluce

c) volumen (gen. voluminis) svitek (papíru), svazek: voluminózní
valva (otáčecí) dveře: valvula

WAR-

germ. chránit, opatrovat, opatřovat; do it. guar-, do fr. gar-

a) něm. (auf)be-wahren uschovávat: garáž; lord

b) germ. *war-d střežit: varant; varta § 4; stevard, forward (angl.); garda (salakvar-
da), kvardián; garde(dáma), garderóba

c) opatřovat něčím: garnizóna; garnitura; garnýrovat, karnýr

d) germ. war-n: něm. warnen = varovat (v. pozn.)

Pozn. Souvisí s psl. *vara (dosud pol. wara! pozor!), dále s řec. (h)ōrā péče, pozor,
(h)oraō pozoruji, vidím (h místo v): dioráma, panoráma, pylor, a s lat. vereri dbát, mít
v úctě: reverend.