Převzato z Josef Holub, Stanislav Lyer: Stručný etymologický slovník jazyka českého - SPNP 1978

Některé cizí slovní základy
(pokračování)

GEL-

lat. gelatus zmrzlý: gel; želatina, želé

oslabená střída gl- § 12:glacies led: glaciální; glazé, glazura

Pozn. Souvisí s chlad (psl. *chol-dъ § 10) a s něm. kalt § 4 chladný.

GEN-

1. řec. a) genos rod: (fosgen, kolagen), fotogenický; genotyp (-cid)

slož. -genní (auto-, bio-; endo-, exo-; kryo-, osteo-, pato-, plasto- aj.) genealogie;

eugenika

genesis vznik: geneze (genetický), kosmogeneze (onto-, parteno-) hydrogenium

(oxy-)

střída gon- § /2. gonáda, gonokok; epigon; kosmogonie

2. lat. gignere plodit, dávat vznik (zdvojený základ se střídami gen-, gn-)

a) genitus zplozený: genitálie (kongenitální); genitiv; genitura (primo-, sekundo-);
benigní (mali-); impregnace, pregnantní; kognat

b) genus (gen. gener-is) rod, druh: generace (de-, re-), generózní, generický; žánr

c) genius (pův. rodový strážný duch): geniální (kon-); ingenium; inženýr; ženijní

d) gens rod, lid, národ: džentlmen; žandarm

e) generalis povšechný, hlavní: generál, generální (úklid, oprava: generálka)
generátor; generalizovat; generálbas;

S odsutým g- v. NAT- a NOM- (pozn.)

Pozn. Germ. posunutím § 4 je něm. Kind dítě (vl. „zplozenec"); přejato do psl. v po-
obě *čędo t. § 7, § 11a, odtud čacký (v. t.)

Palatální var. *en-je v našem zeť § 1 (v. t.)

GER-

lat. gerere nést, konat

a) přech. gerens(gen. gerent-is), gerentia: ingerence
digerovat, sugerovat; gerundium

b) ptc. gestus:gestiokonání: gesce, indigesce, sugesce; gestor, digestoř
gesto (gestikulace, gestikulovat)

regesty, registrum (rejstřík: lejstro), registrovat

GEUS-

1. řec. geuõ dávám okoušet: dysgeuzie nechutenství

2. lat. gustus chuť, vkus: gusto

gustare ochutnávat: gustýrovat; disgustovaný; ragú

3. germ. kustus (got.) § 4 zkouška, něm. kosten: koštovat1

střída *keus-: něm. er-kiesen vybírat, volit (ptc. er-koren: kurfiřt)

GNO-

1. řec. gi-gnõskõ znám (zdvojený základ)

gnõsis poznání: gnose, diagnóza, prognóza (pranostika); gnosticismus; gnõma,
gnõmē poznání, poznatek: gnomický poučný; fyziognomie; gnómon

2. lat. noscere znát (s odsutým g-!)

a) ptc. notus známý: notitia znalost: noticka; notorický

b) notare poznamenat: nota, nóta, notes, notný, notovat
notabilis význačný: notábl; nobilis vznešený: noblesa

c) cognoscere poznávat (s pův. g-!): agnoskovat, rekognoskovat; inkognito;
ignorans (gen. ignorant-is) neznající: ignorant (ignorace), ignorovat
narrare vypravovat (z *gnarare uvádět ve známost): narativní

Pozn. Ide. základ *nõ- § 1, souvisí s naším znáti; germ. posunutím § 4 je něm. ken-
nen znát, Kunst umění: kumšt. V. též NOM- pozn.

GRAD-

lat. gradi kráčet

a) přech. -grediens (gen. -gredient-is: -gredientia): ingredience (pro-)

b) ptc. gressus: kongres (re-), progresivní (a-, trans-) -gressio: agrese (di-, in-, pro-, re-, trans-); agresor

c) gradus stupeň: grad(uál), graduovaný, postgraduální; gradace (de-)
Pozn. Souvisí s psl. *gred- stoupat § 7

GRAF-

řec. grafõ píšu (pův. ryji)

a) graf; -graf (foto,- tele- aj.); grafolog(ie), grafikon; grafika; polygrafie; paragraf,
parafa; rafije

b) gramma písmo, značka: gram; -gram (deka-, kilo-, mili- atd.): anagram (mono-,
dia-, epi-, pro-, tele-); gramatika; negramotný

gramo- (fon, -rádio)
sgrafit

Pozn. Ide. *ghrabh- § 2, souvisí s něm. graben = hrabat

HOD-

řec. (h)odos cesta § 5

exodus, synoda; perioda, epizoda
metoda (psáno dříve methoda)
anoda, katoda, elektroda; hexoda

Pozn. Souvisí s choditi (v. t.)

JEK(T)-

lat. iacere házet (ptc. iactus)

slož. -jicere (ptc. -iectus): objekt, subjekt (syžet); projekt (projektil); trajekt (trych-
týř); konjektura; injikovat
-iectio: e-jekce (in-, pro-)
-iectivus: adjektivum, objektivní, subjektivní atd.
eiaculare vystřikovat: ejakulace
iactare házet; žeton

Pozn. Z lat. iacere vrhat se vytvořilo iacēre ležet (vl. být vržen): adagio

JU(N)G-

1. lat. iungere (ptc. iunctus) spřáhat, spojovat

a) adjunkt; junktim; junta

iunctio spojení: dis-junkce (kon-), konjunktiv; konjunktura

b) coniugare (bez nazalizace § 7) spojovat, spřahovat: konjugace
iugum jho, šíje, spřežení: triga, kvadriga; jugulární

iuxta spojitě, blízko: juxtapozice

2. řec. (d)zeug-ny-mi spřahuji (bez nazalizace; přechodné hlásky: j > dj > dz)
zeugma spřežení; zeuxis (epi-); zygon jho: zygota

Pozn. Souvisí s naším jho a jehla (v. t.)

KAD-

lat. cadere padat

a) přech. cadens (gen. cadent-is): dekadent; kadence; šance1

b) slož. -cidere;akcident, incident; koincidence; recidiva

c) ptc. casus ; casus pád (gram.), případ (kasuistika)
okaze; kaskáda; parašutista

d) cadaver „padlé" tělo, mrtvola: kadaverin

KAN-

lat. canere zpívat

a) slož. -cinere: pozoun

b) ptc. cantus: cantus zpěv: dis-kant, bel canto (it.); akcent; kantor (sukcentor); can-
tio zpěv, píseň: kancionál, kancóna; šanson (šansonetka, šantán);

c) cantare (ptc. -atus) zpívat: kantáta, kantiléna; cantabile (it.)

d) carmen píseň: šarm

Pozn. Základ kan- souvisí patrně s něm. Hahn (stněm. hano) § 4 kohout: hambalky,
hampejz.

KAP-1

lat. capere chytat, chápat

a) capax (gen. capac-is) schopný, obsáhlý: kapábl, kapírovat; kapacita

b) ptc. captus: captare (ptc. -atus) zachycovat: kaptace; kapsa (kasa); merkaptan; ke-
ser; chassé, šasi, steeple-chase (angl.)

c) slož. -cipere: anticipovat, koncipovat, participovat; recepis

přech. -cipiens (gen. -cipient-is): koncipient (re-, per-); participium, municipium

-cipare: anticipando, anticipace; emancipace

ptc. -ceptus:akcent, koncept (re-), akceptovat; preceptor

-ceptio: koncepce (ex-, per-, aper-, re-, sus-, intusus-)

d) princips (z *prim-cap-s: kdo „první chápe" = primus capit) přední:
princ, principál; princip

Sem též okupovat, kabel, regata

Pozn. Souvisí s něm. heben zdvihat (z germ. *haf-jan § 4): hever, heft, hejble. Též sou-
vislost s lat. caput hlava (v. KAP-2) je velmi pravděpodobná (hlava = sídlo chápání)

KAP-2

lat. caput hlava (gen. capit-is): kaput

a) střlat. cappa plášť s kapucí (přes hlavu): kápě, kapuce (kapucín); kapižón, kep
(handicap); kapota; zdrob. capella pláštík: kaple (kaplan), kapela

b) ve slož. -cep, -cip: biceps (tri-); precipitát; okcipitální

c) ze základu capit-: kapitán; kapitál (kapitální); kapitola (kapitula), kapitulovat
(kapitulace), rekapitulace; šapitó

d) vlat. caput hlava: kap; kabotáž; kadet; kápo (da capo); kaprál; šéf
kapilára (kapilarita)

Pozn. Souvisí s řec. kefalē hlava: kefalometrie, dolichokefal (makro-), encefalitida, hydrocefalus (polatinštěno).
Germ. posunutím je něm. Haupt § 4 hlava: hejtman (srov. výše kapitán)
 

KLAM-

lat. clamare volat: aklamovat (de-, pro-, re-)

a) ptc. clamatus: clamatio:exklamace (a-, de-, pro-, re-): reklama

b) druhotvar s plnou střídou je calare volat, provolávat, svolávat; souvisí přímo
s řec. kaleōt.: kalendář, koleda; koncil; nomenklatura (oslabená střída *kl- § 12)

Pozn. Znělá var. *gal- je v našem hlas (z *gol-s)

KLAU-

1. lat. claudere zavírat

a) ptc. clausus: (numerus) clausus; klauzule; klauzura; konkluze, okluze;
inklusive (ex-), exkluzivní;

klášter; klozet

b) clavis klíč, páka (zavírací): klávesa, klaviatura, klavír, klavichord, klavičembalo;
enkláva; konkláve

2. řec. kleiō zavírám, klēis klí: kleistogamie

Pozn. Souvisí s naším klíč a asi i s germ. základem *skleut- § 5, do stněm. skliuz- § 4,
něm. schliessen zavírat, Schluss závěr, Schlüssel klíč, Schloss zámek (v obojím význa-
mu!), Schleusse splav, přehrada, vodní: šlajsna

KUR-1

lat. cura péče, curare pečovat

a) kúra (mani-, pedi-); prokura (prokurista); kyreta; kurýrovat
curiosus pečlivý, zvídavý,: kuriózní (kuriozita)

b) ptc. curatus: (polní) kurát; kuratela, kuratorium, kurátor (pro.-); kurativní; aku-
rátňí (akorát), akuratesa; asekurace

KUR-2

lat currere běžet (z pův. *curs-ere § 5, srov. ptc. cursus)

a) přech. currens (gen. current-is): kurent; konkurent (konkurence, konkurovat);
kontokorent (z it.), kurantní; koridor, kurikulum

b) ptc. cursus: kurs (dis-, ex-, kon-, re-, su-); exkurze, kurzorický, kurzíva;
korzo; korzár; kurýr

Pozn. Asi souvisí s germ. *hors § 4 kůň („běžec"), angl. horse, stněm. přesmykem
hross, něm. Ross, srov. oř. V. i kur, koroptev (ptáci „běžci"), kurva

KVART-

lat. quattuor čtyři

a) quattrocento (it.), kvatembr, kvatern; kasárna

b) quartus čtvrtý: kvart, kvarta, kvartál, kvartýr; kvartet; kvarteron, trokar

c) quadrus čtyřhran: kvádr; kádr

kvadrant, kvadrát (kvadrátek); kvadriga; kvadrilion; kvadriennium

d) karé; káro; karanténa; karnet

Pozn. Souvisí se čtyři (v. t.).
 

KVO-

lat. quis kdo, quid co (tázací): hidalgo
quod co (vztažné): quodlibet; quorum
quot kolik: kvóta (kvotace); kvocient
qualis jaký: kvalita (kvalifikace)
quantus jak veliký: kvantum, kvantita

Pozn. Souvisí s naším kdo (co), který. Pův. základ byl labializovaný *ku § 3, jak svědčí
germ. *hw § 4 (stněm. hwer, nyní wer), angl. who

LAT-

lat. latus nesený, ptc. od ferre(v. - FER-2)

a) legislativní; prelát; ablativ (elativ, superlativ); relativní, korelát

b) latio: relace (ko-, de-, e-, trans-); kolace (kolacionovat); kolatura; dilatace; oplatka

Pozn. Ptc. latus nabylo významu „široký, rozlehlý, rozprostřený": latifundie. Vykládá
se z *stlatus, a to k základu *stel- (v. konstelace a naše stláti), což je prajazyková var.
k *ster- (v. konsternovat a naše stříci)

LEG-

1. řec. legō vybírám, vypočítávám; mluvím (vl. „vybírám" slova), myslím

a) ek-legō (ptc. -lektos): eklektický
lexis mluva, slovo (samo o sobě v slovnících): lexikon, lexikální, dyslexie;

dia-legō rozbírám, dialegomai rozmlouvám: dialekt; dialektika (dialektický mate-
rialismus); prolegomena

b) střída log- § 12
logos slovo (souvislé, myšlenka): logika, sylogismus; logaritmus; dia-log (epi-,
mono-, pro-), apologie, brachylogie (haplo-); logopedie; katalog, nekrolog; orloj

c) -log(ie): bio-, psycho-, zoo- atd.

2. lat. legere vybírat, sbírat; číst

a) legie

slož.- -ligere:přech. -ligens (gen. -ligent-is): inteligent (inteligence);
elegán (elegance); negližé

b) ptc. -lectus:intelekt; -lectio:ko-lekce (se-); elita; diletant

c) ve významu „číst" (sbírat písmena): legenda, lekce, lektura, lektor. Co do význa-
mu srov. i něm. lesen číst (vedle auslesen vybírat) proti našemu číst (sčítat písme-
na, srov. počet)

LĒG-

a) lat. lēgare zákonem uložit, vyslat s posláním
ptc. lēgatus: legát (de-, delegovat)

lēgatio poslání, poselství: legace (de-); kolega, kolegium

b) lēx (gen. legis) zákon: ex lex; legislativní
lēgitimus zákonitý; legitimní; legitimace

lēgalis zákonný: legální (ilegální, ilegalita); loajální, privilegium
 

LI(N)QU-

1. lat. linquere opouštět, zanechávat (s nazalizací § 7)

a) přech. -linquens; deli(n)kvent

b) ptc. -lictus (bez nazalizace!): delikt; relikt, relikvie

2. řec. leipō (za)nechávám, pomíjím (plná střída *leiku- § 3)

ek-leipsis: eklipse, ekliptika;

a) elleipsis (*ek-l > ell): elipsa (eliptický)

b) oslabená střída *lip-: paralipomena
Pozn. Souvisí s naším lichý (v. t).

LOK-

lat. locus místo: loco

a) vlat. localis místní: lokál(ní), lokálka; lokalizovat; milieu; lajtnant
b) locare (ptc. -atus) umisťovat: locatio:lokace, dislokace, dislokovat, trans-
c) slož. collocare ukládat: gauč, akušér; kuš

MAG-

lat. mag-nus velký

a) magnifikace (Magnificus rektor); manifik; magnát

b) magis více: magistr (majstr, mistr), maestro; metresa; magistrát; magistrála; mist-
rál

c) maior (m.), maius (s.) větší z *mag-ios- § 5: major; majordom, majorát, majorita;
majestát(ní), majuskule; maestoso

d) maximus z mag*(i)s-im- (gs > x) největší: maximum, maximální; maxima

Pozn. Souvisí s řec. megas (gen. megalu) velký: omega, megafon (-dyn aj.), megaloma-
nie. Dále srov. stind. maha- velký, mocný: mahárádža a naše mnohý (psl. *mъnog).

MAN-

lat. manus ruka: brevi manu zkrátka; manu propria vlastní rukou (m. p. = v. r.)

a) manuál(ní), manuskript, amanuensis;
manýra; manžeta

b) manufaktura; manikúra; manipulace (manipulovat); manévr;
manažér, manéž v. AG- 1a); manifestace, emancipace (v. KAP- 1c)

c) mandare poroučet (z *manu dare — dávat do ruky, na ruku): komando
(re-); komanditní;

přech. mandans (gen. mandant-is): mandant, komandant (komandovat)

ptc. mandatus: mandát, mandatář

mandarín

MĀT-

1. lat. māter matka

a) matriarchát, matrona; matrice (imatrikulace); kmotra (kmotr)

b) materia látka (pův. látka „mateřská", z mateřského lůna): matérie, materiál; ma-
terialista; materialismus

2. řec. mētēr matka

metropolis (pův. „mateřské", hlavní město v zakládané osadě): metropole, metro-
polita; metro

Pozn. Souvisí s máti (v. t.)

MĒ-

1. mē-t-

a) řec. mētron míra: metrum (metrika), metr (metrák), metráž;
slož. centimetr (deci-, kilo-, mili-);

barometr (chrono-, mano-, para-, termo-)

-metrie (geo-, gonio-, plani-, stereo-; sy-); diametrální

b) lat. metiri (ptc. mensus § 7) měřit: menzura, dimenze

2. mē-d-

a) lat. meditari rozjímat (být na něco myslí „zaměřen"): meditace (meditovat); medi-
ri léčit: medicus lékař: medik(ament), medicína, medicinman; medicinbal

b) germ. *met § 4 (z *mēd) něm. messen měřit, střída Mass § 12 míra: máz

Pozn. Rozšířený základ *mē-r je v našem měřiti, míra (v. t.)

MEN-

1. lat. mens (gen. ment-is) mysl

a) mentalita; mentor; demence, dementi (dementovat); komentář; amence

b) lat. memini (zdvojený základ me-men) pamatuji (se): memento;

memoria paměť: memoriál, memorandum, memorovat; pro memoria; reminiscence

c) lat. monere připomínat (střída *mon- § 12): monitor, monument;

monstrare ukazovat: monstrum, monstrance, demonstrovat (demonstrátor); mustr

2. řec. mimnēskō (zdvojená oslabená střída *mi-mn- § 7, pozn. 2a) pamatuji

a) mnēmē paměť: amnézie, hypermnézie; mnemonika (mnemotechnika)

b) manthanō učím; oslabená střída (mn- > math- § 12, pozn. 2): matematika,
automat; galimatyáš

Pozn. Souvisí s čes. mníti, paměť, lit. mintis mysl, stněm. minne láska (vl. myšlení,
vzpomínka na milého): minesingr

MIT-

lat. mittere posílat, pověřovat

a) přech. mittens (gen. mittent-is): komitent, intermitentní, remitenda;
komitét; kompromitovat; metér

b) ptc. missus: missio poslání: mise, komise (komisař), komisní (komisárek); emise
(emisař); admise (de-, re-, trans-); komisionář; komí

premisa, rimesa, promesa; /

misie (misionář); mše (misál)
fideikomis; kompromis; remis, remíz, remíza

Pozn. Souvisí s naším mésti (*met-ti), pův. „házet, metat"

MOD-

lat. modus způsob, míra (souvisí jako střída se základem *MĒ-, v. t. 2a) § 12

a) zdrob. modulus mírka, měřítko: modul, modulovat; model; muláž
modalis způsobový: modální, modalita

modifikace, akomodace (-in); komoda, komodita

b) moderari mírnit (rozšířený základ): moderace, moderato (it.)

c) úžení významu: móda, modistka; moderní
 

MOV-

lat. movere pohybovat

a) moment; (ne)movitý

b) ptc. motus: motuspohyb: motilita hybnost; motor, motorizace; lokomotiva; moto-
cykl; moped; motio pohyb, pohnutí mysli: moce (e-, ko-), promoce (promovaný);
emocionální, emotivní; mosso (it.)

c) mobilis pohyblivý (z *movi-bilis): mobilní, mobilizace; mébl; auto(mobil)
lokomobila; perpetum mobile

MUN-

lat. munus (gen. muneris) veřejná funkce, úřad; odměna, dar (stlat. mn. munia)

a) municipium městská správa; munificence; remunerace ,

b) communis společný, obecný, obecní: commune společná věc: exkomunikace vl.
vyhoštění „ze společné věci", vyobcování; komunál(ní) týkající se městského říze-
ní ; komuna, komunikace (tele-), komuniké

c) komunismus, kominforma, kominterna

d) immunis jsoucí mimo (povinnost), prost něčeho (nákazy, trestního stíhání): imun-
ní, imunita

Pozn. Ide. základ *mei- se střídou *moi- § 12; stlat, bylo com-moin, které souvisí
s got. ga-mains (něm. gemein obecný, obyčejný, odtud kmán), dále s naším měna (z
*moina § 8, srov. lit. at-maina = od-měna, stč. ot-měna!). Konečně sem náleží i lat. mu-
tuus střídavý, vzájemný (imitoval, mutabilita) a naše msta (vl. „zlo za zlo").

NAT-

lat. nasci (ptc. natus) narodit se: natalita; renesance; magnát

natio (gen. nationis) (ná)rod: nace; nacionále, nacionál(ní); nacismus (denacifikace)
nativus přirozený, vrozený: nativita; naivní

natura přirozenost, příroda: nátura; naturálie; denaturovaný (líh); naturalizace; na-
turalismus

Pozn. Patří k základu GEN- (oslabená střída *gn- § 12) v. t.

NEM-

řec. nemō bydlím; pasu, rozděluji (pastviny); rozčleňuji, stanovím, řídím

a) nemesis pomsta (podle zákona)

b) střída nom- (§ 12): nomos obydlí; zvyklost (řád, zákon), řízení: autonomie, nomo-
grafie; gastronom; gnóm

-nom řídící: ekonom, agronom; astronom(ie)

-nom člen, členění, počet: monom (bi-, tri-, póly); s tím souvisí lat. numerus počet,

číslo: numero, enumerace

c) nemos pastva, nomos (přidělený) díl pastvy: nomád; numismatika

NOM-

1. lat. nomen (gen. nomin-is) jméno

nomenklatura; nominále; pronomen (lat.)
nominare jmenovat: nominovat; nominativ (1. pád gram.), denominativum;
renomé (renomovaný)

2. řec. onoma jméno: onomastika, onomatopoie, paronomázie

ve slož. -onyma: anonym (epo-, pseudo-), homo-nymie (syno-, meto-)
patronymikum

Pozn. Základní podoba byla *(o)nō- a příp. -men, něm. Na-me a spojuje se s ide.
*(g)nō- v. GNŌ- pozn. a naše znáti, srov. lat. co-gno-men příjmení; naše jméno je z osla-
beného základu *ьn-: psl. *j-(ьn)-mę § 7, stč. jmě (gen. j-men-e: základní -ьn- zaniklo,
zbylo jen předsuvné j- a přípona -men, která před samohl. e nosovku nedala!), nč. jmé-
no podle město atd.
 

NOV-

1. lat. novus nový: novum

a) novátor, novic, novela (novelizace), renovace, renovovat

b) nuntiare zvěstovat (z *nov-entiare): nuncius, denuncovat (denunciant),
renunciace (pro-); anonce, renonc; prononsovaný

řec. neos (z *nev-os) nový: neón, neolit (-fyt, -gén, -typ); neologismus
(-klasicismus, -fašismus aj.) '

Pozn. Souvisí s čes. nový (psl. *novъ); srov. též niva