Převzato z Josef Holub, Stanislav Lyer: Stručný etymologický slovník jazyka českého - SPNP 1978

Některé cizí slovní základy
AG-

1. lat. agere vyvíjet činnost, jednat

a) ag-: přech. agens:reagens (reagencie), agent (agentura);
agendus mající být dělán, projednáván: agenda; agilis: agilní;

agitare (ptc. -atus) jednat se zvýšeným úsilím: agitace (agitka); agitovat, agitato (it.)

b) akt-: ptc. actus:akt (aktuár, aktér); selfaktor, reaktor
actio činnost: akce (re-, red-, trans-), akční, akcie
activus činný: aktivum, aktivní, aktivita; reaktivace
actualis činný, nynější: aktuální (aktualita), aktualizace

c) slož. co-agere: koagulace, ambiguita; kašírovat

-igere (ptc. -actus): redigovat (redakce, redaktor): navigace (navigátor); examen,
essay

manéž, manažer; autodafé

2. řec. agõ poháním, vedu: agogika, pedagog, demagog; stratég; synagóga; axióm

.Svým základním významem (honím dobytek na pastvu) souvisí s lat. ager (řec. agros) pastvina, pole: agrární, agrikultura, agronom

AL-

lat. alere živit (a tak podporovat růst)

a) alimentum výživa: alimenty; alumnus; alma (mater)

b) alescere růst: přech. ad-olescens dorůstající, jinoch: adolescence slož. co-alescere
srůstat: koalice; obs-olentní (*al > ol); proletář

c) altus vysoký (vl. dobře živený, urostlý): alt; altán; exaltovaný; haussa, hoboj

Pozn.: Týž základ al- je v germ. *alan živit (odtud angl. old, něm. alt starý, vl. dobře ži-
vený, vyspělý § 4); významová obdoba je v našem starý a státi (starý = pevně stojící).
Sem patří i germánské slovo pro „svět" něm. Welt (niz. wereld, angl. world), slož. z wer
(= lat. vir v. virilni) a něm. alt atd., tedy „mužstvo vyspělé, silné"; srov. i něm. Werwolf
(v. u vlkodlak)

AR-

1. lat. ar-m-*): armus rameno, kloub; arma (mn.) zbraň, sestava zbraní: armáda
(alarm); armatura; almara

ar-t1): ars (gen. art-is) umění, vl. umění sestavovat, spojovat: artista; artilerie; artěl
artus skloubení, kloub, článek, úd: articulus (zdrob.): artikl

2. řec. (h)ar-m: (h)armossõ spojuji, slaďuji: harmonie (harmonika), harmonogram
ar-th-: arthron úd : artritida
Pozn. Souvisí s jařmo (*j-ar-ьmo) § 5, § 13/2, rameno (v. t.)

BAL-

1. řec. ballõ, ballidzõ vrhám (střely): balistika

a) střída bol- § 12: diskobolos řecký vrhač disku: amfibol; embolie, katabolismus, meta-
bolismus; parabola (hyber-); symbol; ďábel

b) oslabená střída bl-: emblém, problém

2. román, ballare tančit: bál, balet atd.: balada, balata

Pozn. Neznělá var. je v řec. pallõ vrhám, třesu: katapult, palestra; souvisí s lat. pellere
pudit, pohánět (v. základ PEL-) a s naším páliti odbíjet (v. pálka); s významem „třást";
srov. opálka

BAT-

v lat. battuere bít (fr. battre): baterie (baterka); batalión (patálie); debata; abažúr; ra-
bat; rabátko

BON-

lat. bonus dobrý: bona fide

a) bon, bona; bonita

b) bene dobře: benefice; benevolence; benigní; (mít) bene

c) zdrob. podoba od bonus *ben(u)lus, spodobou nl > ll bellus, it. bello krásný: bel-
canto; beletrie

CED-1

lat. caedere řezat, tlouci: cement; césura ,'

slož. -cidere (ptc. -cisus): akcíz, koncízní, precizní; excíze (in-); cizelovat; -cidium za-
bíjení: bakteriocidní (fyto-, geno-), fytoncid, hebricid

CED-2

lat. cederekráčet (postupovat, ustupovat), přenechávat: cedovat (kon-); procedura

a) přech. cedens: cedent, antecedens (inter-, pre-);

b) ptc. cessus: abs-ces (ex-, pro-); sukcesívní

lat. cessio odstoupení: cese (kon-, se-); procesí; akcesista, akcesorní

Pozn. Z pův. scandere stoupat (po schodech), srov. skandovat; odtud transcendentní.
 

CERN-

1. lat. cernere(pův. výslovnost kern-) rozlučovat, rozlišovat; ptc. cretus: křída;

a) slož. decernere (ptc. decretus) určovat: dekret;
discernere (ptc. discretus) rozlišovat: diskrétní, diškrece;

secernere (ptc. secretus) vyměšovat, vylučovat: sekrece (exkrece, exkrement); in-
krece (inkretologie); sekretář, koncern

b) oslabená střída cr- (§ 12): crimen (gen. crimin-is) obvinění, zločin: diskriminace,
rekriminace; kriminál

řec. krinõ (ptc. kritos) tříbím, vybírám, posuzuji: kritérion; kritický (dia-); krisis:kri-
ze, endo-krinní (exo-); hypokrita

CIT-

1. lat. citare (pův. výslovnost kit-) uvádět v pohyb, přivolávat: citovat; ptc. citatus: citát
citatio předvolání: citace (též uvádění místa v knize); excitace, recitace (recitativ);
solicitátor
Je odvozeno od pův. lat. ciere hýbat; s ním přímo souvisí

2. řec. kineõ hýbám, pohybuji (ptc. kinetos): kinetický
kinēma (gen. -atos) pohyb: kinematograf (kino); akinézie

DA-

1. lat. dare dáti

a) ptc. datus: datum, dativ

b) slož. -dere(ptc. -ditus): -ditio:edice, tradice
reddere vracet (vlat. rendere § 7): arenda; renta; rande

c) základ dō-: dos (gen. dotis) věno: dotace (dotovat);

donum dar: donace; pardon /

2. řec- (di)dõmi (zdvojení základu), srov. pod psl. damь dám z *dad-m- (jak ukazuje stč.

3. mn. dadie — dají)

ptc. dotos: anekdota;

dõsis dávka: dose, dóza; dõron dar. dorota

Pozn. Souvisí s dáti (v. t.)

DEM-

1. řec. demõ buduji, stavím

a) demos postava, tvar: -doba; despota (*dems-potēs)

b) střída *dom- § 12: doma stavba, dům: makrodóma (orto-)

. lat. domus. dům: dóm; domicilium bydliště: domicil
dominus pán (domina paní): domino; madona, primadona; dáma; dueňa
dominicus panský: dominikál, dominikán; domingo
dominare panovat, dominovat; přech dominans:dominanta; doména

3. germ. *tem-ro- § 4 stavět (ze dřeva), got. timrjan; něm. Zimmermann tesař; cimra;
fraucimór
 

DIK-

1. lat. dicere říkat (pův. výslovnost dik-): dixi řekl jsem (mé poslední slovo)

a) dik- (s pův. významem „ukazovat"): index, indicie; digitális

b) dikt-: ptc. dictus: edikt, interdikt, verdikt; detto; benediktýnka

dictio výrok: dikce (juris-, kontra-); dikcionář

dictare (ptc. -atus) předříkávat, poroučet: diktát (diktafon), diktovat; diktátor

(diktatura)

c) slož. -dicare (ptc. -atus): predikát, indikativ, indikátor; abdikovat (de-, in-), abdi-
kace (de-, in-); vindikovat (re-), revanš; conditio podmínka: kondicionál; kondice

2. řec. deik-ny-mi ukazuji (střída *deik-, dik- § 12): deiktický; apodiktický; paradigma

3. Užší význam „soudit" (dokazovat vinu nebo nevinu) je v řec. dikeõ soudím; syndik;
s tím souvisí lat. iudex (gen. iudicis) soudce, vl. ukazovatel práva, slož. z ius právo
a *dex (srov. výše index): judikatura, jurisdikce; prejudic (prejudikovat)

DOK-

1. lat. docere (pův. výslovnost dok-) učit

a) dok-: přech. docens (gen. docent-is): docent (docentura);
dokument (dokumentovat), dokumentace

b) dokt-: ptc. doctus učený: doktor; doktrína

2. řec. dakeõ domnívám se, zdám se (pravdivým): dogma; ortodoxní (para-)

3. řec. didaskõ (zdvojený základ *di-dok-skõ) učím, vyučuji: didaktika lat. discere
(zdvojený základ oslabený * di-dk-scere § 12) učit se: disciplína

Pozn. V střídovém poměru (*dek-dok) § 12 je lat. decet sluší se. decentní; dále decus
(gen. decoris) slušnost, krása, ozdoba: dekorace a lat. dignus slušící se, hoden (čeho): in-
ďignovaný

DUK-

1. lat. ducere (pův. výslovnost duk-) vést, vytvářet

a) duk-: přech. ducens (gen- ducent-is): producent;
produkovat (re-), dedukovat (in-)

b) dukt-: ptc. ductus: produkt (kon-); akvadukt, viadukt

ductio vedení, vytváření; produkce (de-, in-, intro-, ob-, repro-);

duktilita; konduita, reduta; dýza;

induktor, reproduktor; konduktér; condottiere (it.)

c) ducare (ptc. -atus): koedukace

d) dux (gen. duc-is) vůdce: dóže, duce (it.); dukát

2. germ. *teuh- § 4 (plná střída *deuk- k oslabené duk- § 12) něm. ziehen táhnout, Zug
tah: zastar. couk

EM-

lat. emere (ptc. emptus) brát, kupovat; jednotlivé složeniny:
dirimere(z *dis-emere změna s > r § 5) rozdělovat: dirimovat

ex-imere(ptc. exemptus) vyjímat: exempce, exemplář; exemplární

prae-emerenapřed brát, předjímat: praemium odměna: prémie, premiant

pro-emere > promere (ptc. promptus): promptní, impromptu

per-imere: peremptorický

re(d)-imere(ptc. redemptus): redemptorista; iredenta

sub-emere > sumere brát, odbírat: konzum; resumé; ptc. sumptus: presumpce; sumptuózní

Pozn. Oslabená střída *im- je v psl. *(j)ьm- § 6; v. jmouti, srov. vzácný
 

ERG-

řec. a) ergon dílo: erg (ergograf); energie (energetika); alergie, letargie, synergie

b) střída org- § 12: organon nástroj, ústrojí: orgán; organizace (dez-, re-): organ-
týn; orgasmus; orgie; varhany

c) podoba urg-: demiurg, chirurg, thaumaturg; dramaturg; liturgie, metalurgie

Pozn. Řec. org-je z *vorg-, které je střídou k něm. Werk § 4 dílo (angl. work): vercajk,
verštat, furverk, verpánek; bulvár
 

ES-

1. lat. esse býti: interes, interesantní; prosit
přech. essens: prézens; prezent; prezentace (re-)

essentia jsoucnost: esence (kvint-); absence; entita; pruderie; potence

Doplňuje tvary ze základu *fu- (v. FY-2)

2. řec. eimi (z *es-mi) jsem; přech. õn (gen. ontos): ontogeneze, ontologie
Pozn. Souvisí s naším jsem (v. t. a „býti") /

FA-

1. řec. fēmi,fēmi mluvím

fēmē hlas, slovo: blasfémie, dysfemismus
fãsis řeč: afázie; emfáze (emfatický)
profētēs prorok: profetický

2. lat. fāri 'mluvit

a) ptc. fatus: fátum (fatální, fatalismus)
fatio: preface

přech. fans: infans nemluvící: infantilismus; infant, infantérie
fabula bajka: fabule; fáma (famózní); difamace, infámie
fascinovat; per nefas

b) fateri přiznávat (se)
ptc. fassus: fase

Slož. -fiteri (ptc. -fessus): konfiteor, konfese; profese, profesor; profesionál

Lat. a řec. f- je střídnicí za ide. bh- § 2, srov. stind. bhanati mluví a naše bájiti, báje

3. germ. *ban- soudně nařizovat: kontraband, bandita (bambitka); banální; srov. něm.
verbannen vyobcovat
 

FAK-

lat. facere (pův. výslovnost fak-) dělat

a) 3. os. jed. facit (deficit)
rozk. fac: f aksimile, faktotum
přech. faciens: hacienda

facilis snadný, vhodný, výběrový: fakultativní, fakulta

b) slož. přech. -ficiens: koeficient; -ficus: manifik
-fic(i)entia: magnificence; insuficience

beneficium; offlcium (veřejný) úkon: oficiál, oficiant, oficír, oficína; oficiální, ofi-
ciózní; ex offo

c) ptc. factus: faktum čin, skutečnost (de facto, via facti); faktický
factio: satisfakce (kontra-, re-), putrefakce

faktor (faktorie); olfaktorický; faktura (manu-)

slož. -fectus:afekt (de-, e-); prefekt; kontrfekt

fectio: afekce (in-, dezin-, kon-)

perfektum (perfektní); refektář

konfety; profit; sufita; defétismus; fit; pontifex (pontifikální); šofér

d) slož. -ficare (ptc. -atus): certifikát (falzi-)
-ficatio: -fikace (elektri-) atd.

e) fr. faire dělat: aféra; it. fare: dolce far niente

f] ve volné souvislosti je dále lat. facies tvář (co do významu srov. i naše tvořiti -
tvar - tvář): facka1, fasáda, fazóna, faseta; fešák, fetiš; facie; en face

referendus mající (se) usnášet: referendum

-ferentia:diference (kon-, inter-, re-): diferenciál; konferenciér; preferans

b) referát (referovat), konferovat (di-, pre-); transfer, alifer, kalorifer, lucifer (luci-
per!); konifera

ofertorium (oferta, ofěra); fretka
fertilis plodný: fertilní

c) tuli nesl jsem: tolerance (tolerantní)

d) ptc. latus: v. LAT-

Pozn. řec. a lat. f- je střídnicí za ide. bh § 2, srov. stind. bharãmi nesu. Souvisí s naším
bráti, jehož pův. význam byl „nést", jak patrno z prastarého břímě (v. t.) tedy: unést =
odnést > brát. Užší význam „nést plod, rodit" je v lat. fertilis, něm. ge-bären (geboren =
narozený), angl. bear nést i rodit a konečně i v našem březí (v. t.) V. i urbář

FIN-

lat. finis konec

a) finále, finiš

b) finire končit, vymezovat: definovat (kon-)

ptc. finitus: definitivní, infinitiv; infinitezimální
finito: definice

c) vlát. finus dokončený, dokonalý, jemný: finesa, fiňáry, fajn; rafinovat
(rafináda, rafinérie); rafinovaný; ofina

affinis sousední, příbuzný (z *ad-fin-): afinace, afinita; parafin

d) změnou významu „konečná platební lhůta": finance

Pozn. Lat. f- je střídnicí za ide. dh- § 2; nerozšířený ide. základ *dhē- (stind. dhãma
= řec. thēma úkon, zákon, položka (v. THE-) je v lat. fēci udělal jsem a v germ. (angl.
do, něm. tun dělat § 4), souvisí též s naším dě-lati (dílo (v. díti', psl. *dě-ti)
 

FĒ-

lat. felare sát, kojit

femina žena (dávající sát, kojící): femininum; feminismus
filius syn, filia dcera (kdo saje): filiace; filiálka

Pozn. Ide. základ *dhē- § 2; srov. lat. fētus, řec. thēlē prs: epitel a psl. děti (dítě) se
střídou *doj- § 12 v. dojiti, děva § 8
 

FER-

1. řec. ferõ nesu

a) peri-ferõ nesu kolem, stranou: periférie

b) střída for- § 12: -for nosič: semafor (elektro-, termo-, kryo-, rozo-); fosfor „světlo-
noš": fosforescence; fotoforéza (ionto-, kata-); amfora; diafora, euforie; metafora
(ana-, epi-); proskurník

2. lat. ferre nést

a) přech. ferens (gen. ferent-is): referent; indiferentní

FON-

řec. fõnē hlas, zvuk, souvisí s řec. fēmi, fãmi mluvím v. FĀ-
fón, fonometr (-graf, -gram, -lit); foném

slož. -fon: gramofon (dikta-, magneto-, mega-, mikro-, parlo-, saxo-, tele-, xylo-)
fonetika, fonologie; foniatr
slož. -fonie (eu-, kako-, a-, orto-, poly-)
antifona; symfonie

FORM-

1. lat. forma tvar, vnějšek (přesmykem z řec. morfē v. 2)

a) formalis:formální; konformní; diformita; formule (formulovat)

b) uniforma, reforma; platforma

c) formare utvářet: formovat (de-, in-, re-)
přech. formans (gen. formant-is): formant
ptc. formatus: formát

formatio: formace (de-, in-, kon-, re-, trans-)
informátor (re-, trans-)

2. řec. morfē tvar: morfologie, morfém; amorfní (di-, izo-); metamorfóza
 

FORT-

lat. fortis silný, pevný; fortifikace

fortio (fr. force): forsírovat; parforsní /

forte (it.): fortissimo; fortepiano

komfort

Pozn. Jestliže lat. f- odpovídá zde ide. dh § 2, byl by ide. základ *dher- (se střídou
*dhor- § 12); pak by lat. fortis souviselo s lat. fir-mus pevný, srov. firma, biřmovat (a asi
i s naším držeti: mít pevně něco u sebe), a to z oslabené střídy *dhr-g-

FUND-

lat. fundere lít

a) slož. -fundere: difundovat (trans-); fondán; plafond (fr.)

b) ptc. fusus: fúze (fúzovat), difúze (e-, kon-, trans-)
 

FY-

1. řec. fyõ působím růst, plodím; fyomai rostu, vznikám; jsem

a) fysis příroda: fyzika; fyzikus, fyziatr; fyziognomie, fyziologie; fyziokrat apofýza
(dia-, epi-, hypo-); emfyzém

b) fyton rostlina: fyto-cidní (-genní), fytopatologie

c) fyllon list: fyloxera; chlorofyl; fylogenní

2. lat. folium list: fólie, foliant;fejton; trefy

fui byl jsem; futurus budoucí: futurum; doplňuje tvary slovesa esse (v. ES-1)

Pozn. Řec. a lat. f- je střídnicí za ide. bh- § 2; souvisí s býti v jeho pův. významu (srov.
býlí, bylina, černobýl) a s něm. bauen (ze st. būan) vzdělávat půdu, stavět, odtud něm.
Bauer rolník a niz. boer (v. Búr holandský osadník v jižní Africe; búrský)